Historie Zevlova mlýna
11. srpen 1359
Listina sepsaná na Příběnici potvrzuje, že Vítek z Landštejna prodal své panství Nové Hrady s městem, mlýny, řekami, potoky a dalším vyjmenovaným příslušenstvím bratrům Petru, Joštovi, Oldřichovi a Janovi.
1379
V urbáři zboží Rožmberského jsou zmíněny 3 nespecifikové mlýny. První platí ročně 30 grošů (nejspíše Nedertálský), druhý mlýn 16 grošů (nejspíše Bruzlowský) a třetí platí 7 grošů (nejspíše nynější Zevlův), protože má na starost údržbu jezu.
1390 – 1391
Purkrabské účty panství Novohradského uvádí náklady na péči o rybník zvaný Forstmyl (dnešní Zevlův rybník), nazývaný zřejmě podle blízkého mlýna. Na tomto mlýně, byl mlynář Mikoláš (latinsky Michaele). Zevlův rybník byl dříve nazýván také Forst Teich (Lesní rybník), než se na začátku 20. století začal používat současný název.
1425
Nové Hrady vypáleny Husity: Celé město včetně hradu vypáleno. Vzhledem k tomu, že se mlýn nachází cca. 1 km od města, tak není jisté, jestli byl vypálen i mlýn.
17. duben 1530
Z této doby je uchován dopis, který píše jakýsi služebník Baltazar Janovi III z Rožmberka ohledně stoky vedoucí z rybníka Fostmühle na mlýnská kola. Dopis se týká práva lovu ryb v této stoce.
,,Vysoce urozený pane muoj milostivý. Službu svou vždy poddanů vaši milosti napřed ukazuji. Filip mlynář pod Novým Hradem žádal jest mne, abych vaši milosti zprávu dal, co se dotejče stoky, která jež od Forstmile na mlejnská kola de, nen milostivý pane ta stoka jest za pana Jindřicha slavné paměti zapověděna, aby v ní nelovil, Domnívaje se, že by lovná byla i dal jsem o tom vaší milosti prvý zprávu. Tu jste ráčili rozkázati, když ji kolivěk spustí a opravovati bude, abych přitom byl a ohledat jak mnoho ryb bude, to jsem rozkázati vaši milosti učinil. I jistě jsem více ryb žádných neviděl než okolo tří bělic a rakuov okolo dvou neb puoltřetí kopy, tak jsem voto s panem Pocznarem mluvil poněvadž jiný k zámku ty potoky drží . Chtěl-li by k sobě taky ten užitek z tý stoky obrátiti, pověděl, že o to nestojí než co jest od starodávna bylo, aby jest bylo jakož se pak tak nachází, že předkové nadepsaného Filipa mlýnáře jsou ty stoky užívali i von bez překážky a že von tak mnho o ten užitek nestojí, než aby on to mohl svobodně míti, tudy aby potom nebyl omluven a pokutován vaší milostí za to pokorně prosí, aby jste je Vaší Milosti ráčili při tom zachovati a jest to v tu svobodu, který jest v prvý byla pustili. Datum na Novým Hradě v pondělí po hodu slavném Božieho Vzkříšení léta 1530. Baltazar“
1553
V soupise stálých platů a příjmů z novohradského panství je seznam mlýnů náležejících Rožmberkům. Ostatní byly v „soukromém držbě“. První z těch dvou mlýnů byl Nedertálský o pěti kolech v Údolí u Nových Hradů a druhů Bruzlovský (později Hofmuhle) spravený na dvě kola, o který se staral mlynářský mistr z mlýna Nedertálského.
– Již od 15. století se začali objevovat mlynáři úroční, kteří byli osvobozeni od roboty, ale museli platit stanovený roční úrok původnímu majiteli.
1590
Sepsán soupis soukromých mlýnů na Novohradském panství.
– Soupis byl pořízen v rámci hospodářských reforem, které na všech panstvích patřících Rožmberkům prosadil Jakub Krčín z Jelčan. Bártlovský mlýn je v soupise uveden jako první ležící na potoce Jedlici (dnes Veveřský a Novohradský potok) a se třemi moučnými koly. Mlýn mlel na tři kolo až do konce 19. století, kdy byl přestavován na uměleckého složení a 3 kola byly nahrazeny jedním o průměru 5m.
1596
Město obdrželo privilegia od Petra Voka z Rožmberka a součástí bylo povolení k nákupu Bártlowského mlýna (dnešní Zevlův mlýn). „Nynější mlejn slove Bartlowskej pod městem ležící k obci skoupiti a ten k užitku obecnímu obrátiti mohli„. Mlýn byl vykoupen vrchností za 500 grošů míšeňských a dále přeprodán městu. Mlýn měl v té době tři vodní kola. Od té doby nazýván Městský Mlýn (Burgermuhle).
Z účtů města Nové Hrady jsou známi hospodářští správci mlýna, vybíráni nejspíše z městské rady:
1595 – 1596 – Hans Reinisch a Georg Pfeilschmied
1597 – 1598 – Frans Hoffers a Karl Weiland
1598 – 1599 – Hans Reinisch a Georg Pfeilschmied
1599 – Mates Heher a Karl Glasser
1599 – 1601 – Blažek Pletzer a Simon Dobl
1601 – 1602 – Viktorin Pachner a Sebastian Schlierkehr
1602 – 1603 – Karl Weilander a Pavel Sperrer
1605 – 1607 – Mates Heher a Vencl Diermagen
1598
V tomto roce byl mlýn městem přestavován. Město zaplatilo za přestavbu 201 kop grošů míšeňských a dalších 197 grošů za vybavení mlýna. Roční výnos mlýna v té době činil 150 až 400 kop grošů ročně. Zdrojem příjmů v té době byl nejen provoz mlýna, ale i hamernické zařízení, pila a sádky.
– Mlynář měl povinnost chovat dva obecní býky
1623
Hraběnka Marie Magdalena Buquoyová potvrzuje stará privilegie pro město Nové Hrady a také povoluje, aby Bártlovský mlýn byl i nadále obecní.
1753
Bylo rozhodnuto městskou radou Nových Hradů o pronájmu mlýna a dalších městských nemovitostí (pivovaru, dvou městských dvorů, rybníků, pastvin a luk). Smlouva byla stanovena na 6 let a nájemné činilo 2400 zlatých.
1757
Mlýn byl ještě v době platnosti první smlouvy dále pronajat emfyteutickou smlouvou Janovi Zaby s manželkou Marií rozenou Schonauer.
16. říjen 1765
Prodloužena nájemní smlouva a sestaven inventář majetku.
1814
Vincenc Zaby
1820
Dvůr, který byl dříve využívám mlynářem, byl zvlášť pronajat Janu Míkovi a pořízen soupis majetku
1828
Majitelé Václav a Františka Peškovi
1835
Jakub a Marie Selbovi kupují mlýn. Jakub Selba Pocházel ze Soběslavi, oženil se s Marií Pastiňákovou z Frauenbergu. Dne 1.8. 1835 koupili od rodiny Peškových mlýn, včetně dvora, pily a přilehlých pozemků za 6400 zlatých.
7. červen 1850
V pět ráno vypukl ve mlýně požár a velká část mlýna byla poničena.
1851
Mlynář již není povinen poskytovat naturální dávky místní městské škole a místo toho platí 16 zlatých a 40 krejcarů
1858
Cena mlýna včetně dvora, pily a přilehlých pozemků je odhadnuta na 20 775 zlatých a 30 krejcarů rakouské měny
30. červenec 1858
Okresní úřad Nové Hrady povoluje stavbu nové pily a stoupy na drcení třísla a byla postavena vedle mlýna. Pila fungovala až do roku 1948 a v 70. letech byla zbourána. Dnešní zděná stavba fungující jako muzeum a nacházející na místě bývalé pily byla postavena podle rozměrů bývalé pily.
17. prosince 1858
Josef a Marie Selbovi si berou půjčku 840 zlatých rakouské měny od Vrchnostenské výpůjční bankovní kasy novohradského panství.
1860
Martin Zevl si bere za manželku 16-ti letou Josefu Selbovou, dceru majitelů mlýna.
1864
Majiteli mlýna jsou Václav Fechter a Marie rozená Selbová.
14. července 1865
Václav Zevl uplatňuje exekuční nárok na mlýn a dvůr v hodnotě 19 500 zlatých a stává se majitelem mlýna.
1867
Mlýn přebírá syn Václava Zevla Martin Zevl s manželkou Marií roz. Selbovou.
1893
Mlýnice přestavěna z obyčejného na umělecké složení
1908
Martin a Josefa předávají mlýn synovi Janovi. Kromě vyplacení svých sourozenců (každému po 4000 korunách) bylo součástí předávací smlouvy i následující doživotní právo:
K bydlení a užívání pokoj v budově čp. 143 v Nových Hradech, ležící v prvním poschodí s kuchyní a nezbytnými vedlejšími pokoji, jako půdou, sklepem a skladem na dřevo. Náklady na údržbu a případné rekonstrukce při živelných pohromách a opravy nese majitel domu. Jako roční naturální výměnek tři sta kilo pšeničné mouky číslo I (jedna), tři sta kilo žitné mouky číslo I (jedna), dvanáct litrů hrachu, patnáct hektolitrů brambor v pytli, šest litrů máku, deset kop vajec, půl hektolitru jablek nebo jako náhradu za ně dva hektolitry ovsa, jedno sto kilo vepřového masa, dvě kila ryb (kaprů) na Vánoce, dvanáct metrů krychlových palivového dříví, denně litr nadojeného mléka, 160 fr – 320 korun ročně v hotovosti, splatných v měsíčních splátkách, všechen potřebný dovoz včetně přivážení výminku, na zakoupené zboží se ale tento dovoz nevztahuje.
15. května 1915
Jan Zevl narukoval do rakousko-uherské armády a dne 3.9.1915 zemřel v Rusku na následky průstřelu břicha. Zde byl i 4.9.1915 pohřben. O mlýn a dvůr se dále starala jeho manželka Marie Zevlová.
Marie rozená Maitnerová pocházela z moravské vesnice Šumvald a v Nových Hradech pracovala na zámku.
Dopis z války od Jana Zevla
,,Milá Máničko 30/5/1915
V úterý 1/6 v 7 hodin ráno jedem do Brucku (pozn. Bruck an der Leitha). Ted začíná přísná vojna, celý den na nahou. Je to k zoufání. Včera jsme byli očkováni na prsouch proti choleře a tyfu. Vzpomínám stále na vás. Hrom aby praštil do tý vojny. Včera večer jsem dostal psaní. Dejte jen pozor, aby se vám žádný neštěstí nestalo. Rád bych vás ještě jednou viděl, děti, maminku a tebe. Už sem nejezdi, není to nic plat. Špinavý prádlo pošlu domů. Z Brucku budu vám hned psát. Modlete se, já nebyl dosud v kostele. Zařiď vše, dle tvého rozumu. Buďte zdrávy moji milí. Na shledanou zde a nebo na věčnosti. Pozdravuje vás Johann“
1919
Nakoupeny dvě válcové stolice
1920
Ve mlýně je vyráběna vlastní elektřina a vedena rovněž do nedaleké hájenky zvané Stará střelnice (Stejnosměrné napětí 110V)
1930
Mlýn přebírají Jan a Marie Zevlovi. Marie rozená Ebhart byla dcera německého hostinského z Kropšláku.
1945
Ve mlýně se po válce na nějakou dobu usadili ruští vojáci
Z vyprávění Jana Zevla:
,,Bydleli nahoře u babičky. Zabrali tam pokoj babičky. Co se jim nehodilo, to vyházeli, ložní prádlo ukradli. Chodili lovit ryby pomocí granátu. Tenkrát jednomu rusákovi vybuchl granát v ruce. On umřel. Rusáci přiběhli na mlýn, vzali tátu a mně (syna) a odvedli nás na hráz. Rusák tam ležel zkrvavenej a v tom najednou rána a černo. Pod hráz dopadl granát z munice, kterou odstřelovali v lomu za Kropíkem. Jeden granát přitom uletěl a dopadl pod hráz a tam vybouchl. Ty Rusáci jak byli zvyklí, tak okamžitě byli na zemi, nás taky strhli s sebou. A potom byl klid, zůstal tam kráter 1m hloubokej a jeden metr širokej. Ten ruskej voják je na Hradech pohřbenej jako hrdina. Těch rusáků, který takto zemřeli bylo asi 10. Babička před nima schovala vajíčka pod peřinu, ale našli je a sebrali. Měli s sebou nějakou ženskou, ta jim z našich potravin vařila.“
Z vyprávění paní Heleny Loukotkové:
,,Pamatuji si, že jsem s matkou utekla do lesa, když přišli rusáci a zabrali to tady. Měly jsme strach, ale dlouho jsme v lese nebyly. Pamatuji si, jak věci, které nepotřebovali vyhazovali z okna. Když ustupovali němci, tak tady nechali motorku, protože nejezdila. Byl to velkej Cindap. (BMW). Táta motorku ukryl ve stodole a přikryl snopem. Měla propálený těsnění pod hlavou. Rusáci jí našli, vytáhli jí ven, a chtěli na tom jezdit. Nešlo jim to, tak jim táta opravil těsnění, oni potom na ní začali jezdit a vzhledem k tomu, že to neuměli jezdili ze strany na stranu. Táta jim říkal, aby se určitě vrátili, oni ale motorku vzali, odjeli na ní a už se neukázali.“
1956
Kvůli velké vodě došlo ke stržení turbíny a mlýn zůstal 10 let bez elektrické energie. Opět se svítilo petrolejem.
1966
Zavedení elektrického proudu do mlýna
1984
Po smrti Marie Zevlové mlýn přechází na potomky Jana Zevla a Helenu Loukotkovou.
2011
Mlýn kupuje syn Heleny Loukotkové Jan Loukotka a zahajuje opravy.
2017
Po rozsáhlé rekonstrukci mlýn opět mele mouku.
Rezervace
+420 777 763 000
Recepce
7:00 - 22:00
info@zevluvmlyn.cz